Protože se všude píše a hovoří o výměně kola jako o výměně pneumatiky, použil jsem tento název i já. Ačkoli to silně nechápu, je to tak. U mne však přesto zůstává kolo kolem a pneumatika pneumatikou. Takže.
Výměna pneu v domácím prostředí možná je. Jenže ji už nikdo nedělá. Za prvé to asi už nikdo neumí a za druhé dřina spojená se ztrátou času každého odradí. A bez „přezouvačky“ je to už skutečně na hraně, nepočítaje možnost úrazu.
Nejprve musíte gumu odtrhnout od ráfku, což lze dlouhou tyčí a cihlou, nebo kladivem. Když se vám to konečně podaří, je třeba použít dvou kusů železa. Nesmí být ostré, aby nedošlo k poškození, ale i s tupým se musí pracovat dost opatrně. Většinou se to dělá dvěma šroubováky, což není nejvhodnější, ale dělá se to. Je třeba přetáhnout kraj gumy přes okraj kola, jedním kusem železa to zapřít a druhým sundat zbytek. Podruhé děláte totéž, ale třískáte do gumy kladivem. Až spadne celá, máte vyhráno. Samozřejmě jen napůl, protože vás čeká ještě opačný postup.
No, tento článeček vás to nemá naučit, ale spíše konstatovat výhody a nevýhody. Nesporným faktem je to, že jste ušetřili pěkných pár korun. Druhý fakt je, že vás to potěšilo. Třetí fakt je, že stejně musíte do servisu na vyvážení, tedy pokud nemáte doma vyvažovačku a umíte s ní pracovat.
Jak zouvačka tak vyvažovačka jdou koupit, ale otázka zní, zda se to vyplatí. Investice do těchto profesionálních strojů není malá, a pokud kolem sebe nemáte dalších sto garáží a s ochotnými sousedy, pro které byste „přezouval“, investice se vám nemusí vrátit vůbec. Jasně že pokud koupíte výrobky v té levnější kategorii, tedy jen zouvací stolek a statickou vyvažovačku, máte investici zpět za rok. Profi stroj se vyhoupne do deseti tisíců, běžná cena je kolem padesáti. Tak co, zkusíte to na koleně, nebo zvolíte servis?