Hledá se pravá pravice

Poslední kongres ODS příliš zajímavý nebyl. Znovuzvolený předseda Petr Fiala zopakoval všeobecně známý úmysl sestavovat příští vládu. Nebýt propadáku Alexandry Udženiji v obhajobě postu první ženy ve straně a vypeskování delegátů bodrým Pavlem Novotným na téma viditelnost politické práce spolustraníků, nebylo by kloudně o čem psát. Se svými zdravicemi také vystoupili lídři „spřátelených“ stran.
Podané ruce
Markéta Pekarová (TOP 09) je realistka. Je si vědoma, že reálný vliv její strany v současnosti nepřesahuje hranice Prahy. V projevu zmínila rozdílné názory na přijetí eura a vývoj klimatu, ale akcentovala nutnost odstranění současného způsobu vládnutí. Ví, že bez ODS to nepůjde, ale nechce také, aby TOP 09 byla v politických námluvách lacinou nevěstou. Obě strany mají k sobě hodně blízko a budoucí povolební spolupráce, ať již ve vládě nebo v opozici je očekávatelná, samozřejmě v případě, že TOP 09 nezůstane před branami sněmovny. S největší pravděpodobností ale spolupráce pod taktovkou ODS, což se některým „topákům“ nemusí příliš zamlouvat.
KDU-ČSL má sebevědomí na rozdávání. Ne díky politickému vlivu, ale notoricky známou přizpůsobivostí, ze které pramení účast v nejrůznějších vládách ideově zleva doprava. Její poměrně stabilní volební výsledky dokazují, že toto farizejství řadě voličů nevadí a chápou ho jako pragmatickou politiku – když tam nebudou lidovci, přijde někdo horší. Jak by asi vypadalo vládnutí pod taktovkou lidovců… Předsednictví této strany z pochopitelných rodinných důvodů opouští Marek Výborný. Pod jeho vedením byla KDU-ČSL optikou ODS a TOP 09 pro koaliční spolupráci na pravici věrohodnější. Jména všech kandidátů na předsedu (Jana Bartoška, Tomáše Zdechovského a Mariana Jurečky) vybízejí ODS a především TOP 09 k jisté ostražitosti.
Andrej Babiš
Vít Rakušan (STAN) v projevu odmítl politiku prázdné schránky natřené do marketingových barev. To je jistě krásný příměr k absenci srozumitelného politického programu. Přesně tímto neduhem však STAN trpí. Jeho sofistikované a rozsáhlé pojednání o budoucím vládnutí slibuje líbivé cíle, ale jak jich reálně dosáhnout se nedočtete. Některé „recepty“, které jsou uvedeny jako urgentní v prvním roce vlády STAN, silně připomínají národně-frontové časy: „Pracovní skupina napříč politickým spektrem (aby po výměně vládní garnitury nedošlo k otočení kurzu) a zástupců samospráv navrhne revizi veřejných agend a v návaznosti pak optimální směr a tempo zásadní reformy veřejné správy“. Když směr, tak optimální, když reformy, tak zásadní. Inu, žádná polovičatost.
STAN kdysi vsadil na stejnou kartu, jako hnutí ANO. Nespokojenost s politikou zejména ODS a ČSSD. Babišovo ANO ale donutilo hnutí starostů a nezávislých opět s ODS spolupracovat. Zda půjde o spolupráci trvalejšího charakteru, ovlivní jednoznačně opět ANO. Konkrétně odchod nebo odstranění jeho šéfa z politiky. Protože Andrej Babiš je dnes hlavním pojítkem pravice, ať už politické subjekty na této straně politického spektra tvrdí cokoli.