Když přijde léto, venku se oteplí, ba nejednou se celé okolí doslova rozžhaví doběla. Což je sice poněkud přehnané tvrzení, ale člověk se tak prostě cítí. Vnímá, jak se z něj řine pot, jak se ho co chvíli zmocňuje žízeň stejně jako třeba nezvladatelná touha uniknout před slunečními paprsky alespoň někam do stínu, kde je o poznání příjemněji nebo kde se to dá alespoň trochu vydržet.
Ale ať člověk dělá v této době cokoliv, třeba i nic, prostě přicházejí v průběhu dne chvíle, kdy je nějaké to osvěžení těla přímo žádoucí.
Doma si člověk v takové chvíli zaskočí do sprchy, pustí z ní na sebe proud chladné vody a je to. A třeba večer před spaním si dopřeje i sprchu teplejší, to aby se důkladně umyl před odchodem na lože.
Jenže co má dělat člověk, který je na chatě, kde to, co u nás považujeme za klasickou sprchu, nemá? Nebo třeba i má, ale poněkud ho od jejího používání odrazuje představa, jak by při tom věčném courání domem ze zahrady do sprchy a zase zpět zacákal a zamazal podlahu?
To se má takový člověk v panujícím vedru usmažit zaživa? To má na sobě cítit nepříjemný lepkavý pot nebo se smířit se špínou, jež na něm ulpěla při prováděných zahradnických pracích?
Vězte, že takto smýšlet netřeba. Protože k osvěžení, ale klidně i důkladnému umytí, více než dostatečně poslouží i venkovní solární sprcha. Zařízení, jež si na svou chatu a nejen tam může pořídit doslova každý.
Taková solární sprcha je vlastně docela nenáročné zařízení, s nímž si hravě poradí kdokoliv. Stačí mít alespoň kousek toho příhodného pozemku, dejme tomu zahrady, kam dopadají sluneční paprsky, tuto si tam postavit a nechat přírodu, aby se postarala o vše nezbytné.
Slunce tam člověku vodu ohřeje, čímž odpadají mimo jiné i výdaje za její ohřev jiným a dražším způsobem, a on se tak může v této přímo uprostřed své zahrady osvěžit či umýt, kdykoliv se mu jenom zlíbí.
No a řekněte sami – nestála by tato sprcha i za vaši úvahu? Až tu už za pár měsíců zase bude horké léto.